Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Březen 1622 (400 let) Císař Ferdinand II. zabavil Karlově univerzitě privilegia a nekatoličtí mistři ji museli opustit. 14. listopadu téhož roku byla univerzita odevzdána jezuitům, kteří byli za stavovského povstání z Prahy vypovězeni. Roku 1620 se však vrátili a převzali univerzitu do svých rukou.
Březen 1847 (175 let) Protirobotní hnutí zasáhlo Bílovecko a Šenovsko (Slezsko). V obou případech došlo k uklidnění až po zásahu vojska. Ke zrušení poddanství a robotní povinnosti došlo 7. 9. 1848 nařízením císaře Ferdinanda I. na návrh říšského sněmu. Rušení bylo očekáváno již od dob osvícenství.
1. 3. 1777 (245 let) Marie Terezie schválila návrh F. A. Raaba na poddanskou reformu (tzv. raabizace). Její podstatou bylo rozdělení vrchnostenských dvorů mezi poddané a převedení robot na peněžité platy. Při prováděné raabizaci došlo ke vzniku nových obcí (128 v Čechách a 117 na Moravě).
2. 3. 1902 (120 let) Vršovice byly povýšeny na město a městem zůstaly až do vzniku Velké Prahy v roce 1922. Dnes jsou pražskou městskou čtvrtí a katastrálním územím. Osada Vršovice vznikla v údolí Botiče, kdy se na Vyšehradě usídlili Přemyslovci. Spojitost s rodem Vršoviců se nepodařilo doložit.
5. 3. 1187 (835 let) Rozpory mezi knížetem Bedřichem a pražským biskupem Jindřichem Břetislavem byly řešeny na sněmu v Řezně. Fridrich Barbarossa jmenoval biskupa říšským knížetem, čímž ho vyňal z pravomoci českého panovníka. Český stát se tak rozpadl na České knížectví, Moravské markrabství a pražské biskupství.
6. 3. 1402 (620 let) Proběhla druhá vzpoura proti Václavu IV., kterého jeho bratr Zikmund zajal a odvlekl do Vídně. Zikmund vydal rozkaz staroměstskému purkmistrovi, aby jej zatkl a přivedl na Hrad. Vlády se ujala panská opozice v čele s Otou z Bergova a Jindřichem z Rožmberka.
12. 3. 1272 (750 let) „Na den sv. Řehoře most pražský kamenný, kterýž královna Jitka na svuoj náklad vystavěti dala, léta 1174 od veliké vody, kteráž se z náhlého jihu a deště na Vltavě rozmohla, protržen a mnoho kamení s vodou preč zaneseno.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 229)
13. 3. 1372 (650 let) „V sobotu narodil se v Praze Karel, císaře Karla IV., a Alžběty, Kazimíra II. krále polského vnukyně syn a potom pokřtěn od Jana, patriarchy alexandrijského, kterýž toho času v Praze byl poslán císaři od papeže.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 234)
13. 3. 1862 (160 let) V Praze byl založen Svatobor, první spolek českých spisovatelů, činný až do roku 1970. Snažil se stipendii a cenami podporovat nadějné spisovatele, podporovat potřebné spisovatele a vzdávat hold zemřelým spisovatelům. Nynější Svatobor se zabývá správou vyšehradského Slavína.
14. 3. 1942 (80 let) Byla vydána vyhláška o prvním nuceném vystěhování obyvatelstva ve středních Čechách (mezi řekami Vltava a Sázava) pro výcvikový tábor jednotek SS. Následovalo další masové vyhánění českých obyvatel z oblasti Brdska, Milovicka, Vyškovska a Benešovska.
15. 3. 1562 (460 let) Král Ferdinand I. udělil jezuitské koleji Klementinu právo univerzity, tj. udílet doktorské grady z filozofie a teologie. Při koleji byl zřízen konvikt pro šlechtice a svatováclavský seminář pro chudší žáky. Plný vysokoškolský statut získal jezuitský ústav za císaře Matyáše v roce 1616.
24. 3. 1622 (400 let) „Vyhlásil arcibiskup Jan Lohelius nařízení papeže Řehoře XV., jímž se lidu obecnému přijímání pod obojí způsobou naprosto zakázalo a jímž zrušena výsada, udělená druhdy Piem IV. národu českému.“ (Kalendář historický národa českého, D. A. z Veleslavína, s. 281)
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
